Automatická analýza jídelníčku

4. 2. 2013 Technologie

Pro zjištění příjmu energie je třeba si psát jídelníček. Ale nikoho nebaví tento jídelníček zapisovat ručně. Můžeme tedy sbírat nutriční data automaticky?

Analýza výživového stavu

V oblasti výživy je základem práce analýza výživového stavu, která v celistvém pojetí zahrnuje antropometrická vyšetření, klinická a biochemická vyšetření, stanovení nutriční anamnézy a nutriční spotřeby. Ne vždy však potřebujeme výsledky všech analýz. A ne vždy se nám chce jako uživatelům všechny údaje pracně zjišťovat, sledovat a zapisovat.

Osobně se pravidelně potýkám se problémem nepřesných informací, který je podmíněn dvěma faktory. Na jedné straně stojí neschopnost odborníků ve zdravotnictví vysvětlit technicky vzdělaným lidem možnosti a limity nutriční analýzy. Na straně druhé je mnoho chyb dáno snahou technicky vzdělaných lidí vykládat možnosti nových technologií bez potřebného přehledu. Podívejme se dnes na problematiku automatického sběru dat v oblasti výživy.

Automatický sběr dat

Automatizace sběru dat v dnešní mainstreamové podobě se týká pouze pohybu, tedy výdeje energie a omezeně zahrnuje i sledování spánku (více v článku Měříme svůj pohyb). Netýká se však příjmu energie, tedy naší stravy. Navíc přesnost takto automaticky sbíraných dat je dána hardwarem, softwarem a jeho nastavením. Není nic netypického, že po několikahodinové jízdě autem vám senzor ukáže, že jste vyšel polovinu mrakodrapu. V případě výživových aplikací a gadgetů automatizace neexistuje a přesnost dat (dána precizností a pravdivostí měření) by byla mnohem spornější než u pohybu.

Nutriční spotřeba

U většiny nutričních aplikací jste stále nuceni ručně zapisovat vše, co konzumujete, vč. času konzumace. V odborných publikacích se uvádí rozdílný rozsah, po který je doporučené provádět takový sběr dat, ale zřídkakdy přesáhne doporučení týden a to z důvodu udržení motivace a náročnosti pro toho, kdo zapisuje svůj jídelníček.

Mluvíme-li o náročnosti, máme na mysli nejen potřebu mít neustále při sobě zápisník či mobilní zařízení, kam si poznámky můžeme zapisovat, ale také nutnost naučit se odhadu váhy a zápisu složení konzumovaných jídel. Čím kvalitnější bude odhad, tím smysluplnější budou výsledky. Nejpreciznější výsledky získáme metodou záznamu s pomocí vážení a nejpravdivější výsledky získáme, pokud známe recepty všech připravených a konzumovaných pokrmů. A teď si sami zvažte, jak je tato metoda aplikovatelná do běžného života.

Aby to nebylo tak jednoduché, můžeme nakonec i přes kvalitní sběr dat o naší stravě vše zcela pokazit. Na mysli mám chybné převedení dat o potravinách na hodnoty živin, zejména pokud použijeme nekvalitní nutriční databázi. Ale o tom více v jiném článku.

Budoucnost

Jak vidíte, automatický sběr v oblasti výživy není a zřejmě dlouhou dobu nebude reálný. Setkal jsem se také s názory, které navrhovaly pracovat s analýzou krve. Zde je třeba si uvědomit, že na základě sledování několika vybraných faktorů nemůžeme získat komplexní představu o přijímané stravě. Z naměřených hodnot můžeme usuzovat maximálně na funkci tělesných orgánů či na celkový zdravotní stav. Zůstává nám tak aplikace speciálních senzorů, které umí v reálném čase validně analyzovat stravu s potřebnou přesností, selektivitou a robustností. Přiznejme si, že to je opravdu velmi vzdálená budoucnost.

Novinky se ovšem objevují stále a v následujících článcích vás seznámím např. s návrhem poloautomatické obrazové analýzy jídelníčku.

Zdroje

[1] DASTYCH, M., BREINEK, P. a kol. Klinická biochemie. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 232 s. ISBN 978-80-210-4571-9.

[2] KLEINWÄCHTEROVÁ, Hana a Zuzana BRÁZDOVÁ. Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování. 2. přeprac. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2005. 102 s. ISBN 80-7013-336-8.

[3] SUCHÁNEK, Miloslav. Vhodnost analytických metod pro daný účel. Laboratorní příručka pro validaci metod a související činnosti. Kvalimetrie 9. Praha: EURACHEM-ČR, 1999. ISBN 80-901868-7-4.

[4] TNI 01 0115:2009. Mezinárodní metrologický slovník. Základní a všeobecné pojmy a přidružené termíny (VIM).

Fotogalerie

Sdílet článek

Komentáře