Bebe Brumík vs. mléko

10. 5. 2013 Správná výživa

Také znáte Bebe Brumíka - sladkou pochoutku s vápníkem?! Kolik si myslíte, že obsahuje vápníku v porovnání s obyčejným mlékem? Mrkněte se.

Jeden Bebe Brumík obsahuje 54 mg vápníku, což je 7 % jeho denní doporučené dávky (DDD) pro dospělou osobu.

                            

Avšak mléko ve 100 ml obsahuje přibližně 120 mg vápníku. Pokud množství vápníku z Bebe Brumíku převedeme na objem mléka (se stejným množství vápníku), zjistíme, že v jednom Bebe Brumíku je „ukryto“ necelých 25 ml mléka. Co to je v porovnání s jednou standardní 250 ml sklenkou mléka!

Je očividné, že ve 25 ml si jen tak Bebe Brumík nezaplave. ;)

  

Jaké množství mléka by bylo třeba vypít, abyste přijali právě takové množství kalorií, co je v jednom Bebe Brumíku?

Celý Bebe Brumík o 30 g má energetickou hodnotu 431 kJ/117 kcal, zatímco 100 ml polotučného mléka obsahuje jen 190 kJ/45 kcal. Pokud bychom měli tolik energie, kolik je v Bebe Brumíku, získat z mléka, mohli bychom si dopřát jednu plnou sklenici. A navíc jako bonus, bychom získali 300 mg vápníku – tj. 37,5 % DDD (namísto pouhých 7 %, obsažených v Bebe Brumíku).

Sklenice nalevo představuje množství vápníku z Bebe Brumíka (431 kJ) převedené na mléko. (Množství vápníku v Bebe Brumíku, tj. 54 mg, bylo přepočteno na objem mléka obsahující taktéž 54 mg vápníku.)
Sklenice napravo vyjadřuje množství mléka, která má shodnou energetickou hodnotu s Bebe Brumíkem, tedy 431 kJ.

                            

Rozhodněte se, je lepší sníst 14,5 kusů Bebe Brumíků nebo raději vypít 2,75 sklenek mléka?

Neboť právě tato množství odpovídají 100 % DDD vápníku. Jen s tím rozdílem, že v případě Bebe Brumíka zkonzumujeme téměř 6 250 kJ, kdežto u mléka pouze 1 000 kJ.
 

Závěrečné srovnání Bebe Brumíka a polotučného mléka.

                                                                                                431 kJ/117 kcal
Potravina                 Bebe Brumík             Polotučné mléko
Hmotnost/objem                       30,0 g                     250,0 ml
Vápník                       54,0 mg                     300,0 mg
DDD vápníku                         7,0 %                        37,5 %
Bílkoviny                         1,8 g                          8,0 g
Tuky                         4,4 g                          3,75 g
Sacharidy                        17,5 g                        11,5 g

Zpátky k vápníku - vápník je nejhojněji zastoupenou minerální látkou v těle.

  • Zajisté víte, že je potřebný pro správnou stavbu kostí. Ale mimo to v těle obstarává mnoho dalších důležitých funkcí, tak například – podílí se na výstavbě zubů, přispívá k normální činnosti svalů (včetně srdečního:) ), uplatňuje se při přenosu vzruchů nervové soustavy a optimalizuje činnost trávicích enzymů.
  • Měli bychom ho tudíž ve stravě přijímat každodenně, a to v dávce 800 mg pro dospělé, 800-1200 mg pro děti a 1000 mg pro těhotné a kojící.
  • Odkud ho můžeme získat? Mléko (120 mg/100 ml), tvrdý sýr - např. eidam 30% (950 mg/100 g), tvaroh měkký (110 mg/100 g), ořechy, semínka a zelená zelenina.  U ořechů, semínek a zelené zeleniny velmi záleží na jejich druhu. Třeba takový mák obsahuje 1300 mg/100 g, zatímco v mandlích je 250 mg/100 g. Jak vidíte, množství vápníku v rostlinné stravě je dostačující, takže i ti, co netolerují mléčný cukr (trpí laktózovou intolerancí), mohou získat dostatek vápníku z potravy přirozenou cestou. Důkazem jsou třeba Číňané, z nichž většina trpí laktózovou intolerancí, ale díky skladbě tradiční čínské kuchyně jsou schopni potřebu vápníku pokrýt právě zeleninou.

Zdroje

[1] A-Z Slovník: Vápník. Informační centrum bezpečnosti potravin [online]. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92032.aspx

[2] Databáze složení potravin ČR [online]. Dostupné z: http://www.czfcdb.cz/

[3] LEDVINA, Miroslav, Alena STOKLASOVÁ a Jaroslav CERMAN. Biochemie pro studující medicíny. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2009, s. 275-546. ISBN 9788024614151.

[4] Nařízení Komise (EU) č. 432/2012 ze dne 16. května 2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí (Úřední věstník L 136 ze dne 25.5.2012). In: Europa: Přehledy právních předpisů EU [online]. 2012. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2012:136:0001...

[5] Referenční hodnoty pro příjem živin. V ČR 1. vyd. Praha: Společnost pro výživu, 2011, 192 s. ISBN 9788025469873.

Sdílet článek

Komentáře